Jdi na obsah Jdi na menu
 


                                                      POZVÁNKA

v sobotu 12. září se uskuteční zájezd na Baťův kanál a zámek Buchlovice

O zájezd je velký zájem, autobus dávno vyprodán.

PŘEJI VŠEM ŠŤASTNOU CESTU

Baťův kanál

Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Sudoměřic) je v současnosti přibližně 60 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde vede uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Celkově je splavný od Kroměříže po Hodonín, je zde ale několik „překážek“:
-na severní straně chybí plavební komora na bělovském jezu u Otrokovic, tzn. úsek od tohoto jezu po Kroměříž je samostatný a není napojen na zbytek vodní cesty.
- na jižní části Baťova kanálu chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje plavbu od tabulového stavidla dál směrem do Hodonína, kde je samostatný splavný úsek. Stavba této plavební komory by měla být zahájena v roce 2008.

Rozdíl výšek na této vodní cestě (18,6m) vyrovnává 13 zdymadel (plavebních komor) o rozměrech 5,3 x 38 (50)m. Z toho je 11 plavebních komor plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače.

Obrazek

Loď MORAVA byla spuštěna na hladinu Baťova kanálu dne 30.5.2008 v přístavu Spytihněv. V následujících týdnech probíhal zkušební provoz, zaškolování posádky a především přísné plavební zkoušky pod dohledem ČLPR, které byly završeny vydáním klasifikačního průkazu a registrací plavidla u Státní plavební správy (SPS).

 

 

Zámek Buchlovice

Obrazek

Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát.

Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka

 Zámecký park a fuchsie

Do Buchlovic se fuchsie dostaly poprvé po dokončení srovnávacích pokusů se světovým sortimentem v Průhonicích v roce 1970. Původních 350 odrůd bylo následně zrevidováno a doplněno vynikajícím odborníkem a sběratelem p. Jiřím Mrázem z Bělčic. Právě díky němu, dlouholetému vedoucímu zámeckému zahradníkovi Pavlu Vláškovi a vynikajícímu odborníkovi Pavlu Talichovi, má dnešní zámecká sbírka přibližně 1200 odrůd a patří k nejvýznamnějším a nejproslulejším sbírkám fuchsií ve střední Evropě. Od roku 1982 jsou buchlovické fuchsie zpřístupněny v letních měsících veřejnosti; návštěvníci si tak vedle prohlídky zámeckého parku mohou zajít do zámeckého zahradnictví a tam si pod dohledem odborníků zakoupit zrovna tu odrůdu, která se jim bude líbit nejvíce. Kromě fuchsií nabízí zámecké zahradnictví také řadu dalších rostlin, patřících k nezbytnému vybavení každého zámeckého parku